DJ EZOP

Jedné noci, je to už pár let, si to štráduju z Pošty, to je hospoda, kam se chodím pravidelně každý pátek ožírat, jsem potkal mýho kámoše Pytlíka. "Zdravím tě, kámo," pravil. Za ním stojící perzóna mi nebyla zcela neznámá a i ta se přidala k vřelé zdravici. Nebyl to nikdo jiný, než Klímis. A ať s nimi jdu lejt, že prej je proč a ať se na nic neptám a jdu. I šel jsem.